Stopařův průvodce je pro mě taková klasika. když se nemůžu rozhodnout, co číst dál, nebo když chci něco na odlehčení. protože to je rozhodně jedna z nejvtipnějších sérií, co znám. I proto sem letos přečetla hned tři knížky..
První knížka nasadila laťku hodně vysoko, druhá (Restaurant na konci vesmíru) s ní ještě dokázala držet krok, ale pak už to nebylo ono. Třetí (život, vesmír a vůbec) byla asi nejhorší ze všech 4, co jsem zatím přečetla, občas jsem se v ní ztrácela a neměla ponětí, co to zrovna čtu.. ale to bylo asi proto, že mě to prostě tolik nebavilo a tak jsem se několikrát chytila, jak čtu, ale absolutně nevnímám. Po téhle knížce jsem popravdě už neměla moc chuť si číst další.. ale dala jsem si několikaměsícovou pauzu a pak jsem to přehodnotila, navíc jsem už všechny díly měla doma. A čtvrtá (Sbohem, a díky za ty ryby) byla rozhodně lepší, ale mě osobně nebavila tolik, jako 2 třeba.. což je ale hodně osobní názor, protože víceméně celá knížka je o Arthurovi. a toho já moc nemusim. Každopádně se už docela těšim na poslední knížku.
První knížka nasadila laťku hodně vysoko, druhá (Restaurant na konci vesmíru) s ní ještě dokázala držet krok, ale pak už to nebylo ono. Třetí (život, vesmír a vůbec) byla asi nejhorší ze všech 4, co jsem zatím přečetla, občas jsem se v ní ztrácela a neměla ponětí, co to zrovna čtu.. ale to bylo asi proto, že mě to prostě tolik nebavilo a tak jsem se několikrát chytila, jak čtu, ale absolutně nevnímám. Po téhle knížce jsem popravdě už neměla moc chuť si číst další.. ale dala jsem si několikaměsícovou pauzu a pak jsem to přehodnotila, navíc jsem už všechny díly měla doma. A čtvrtá (Sbohem, a díky za ty ryby) byla rozhodně lepší, ale mě osobně nebavila tolik, jako 2 třeba.. což je ale hodně osobní názor, protože víceméně celá knížka je o Arthurovi. a toho já moc nemusim. Každopádně se už docela těšim na poslední knížku.
Valerie a její přítel Nick napsali seznam lidí ze školy, kteří je šikanují, nebo jinak štvou. Jednoho dne přišel Nick do školy se zbraní a začal střílet po lidech ze seznamu, Valerie se ho pokusila zastavit, ale sama skončila postřelená a navíc jako podezřelá ze spoluúčasti.
Myslela jsem původně, že knížka bude spíš o problematice střílení na amerických školách. ale ona je hlavně o zmatených pocitech Valerie. Je ale hodně čtivá a i když to neni uplně můj šálek, tak mě naprosto stáhla do děje.
I HATE MY SELFIE & IT GETS WORSE
Tyhle knížky jsou hodně specifické. a nejsem si uplně jistá, jestli bych je doporučila někomu, kdo nemá tušení, kdo je jejich autor. Napsal je totiž youtuber Shane Dawson, poslední rok hodně známý díky svým "dokumentárním" seriím. já ho ale sleduji, už minimálně 6let a tak znám jeho smysl pro humor. Což je dost podstatné, protože knížka neni video a tak, to co člověk, který Shana sleduje delší dobu, ví přesně, jak tohle myslel... tak naopak člověk, který ho nezná si může klepat na čelo.
Obě knížky jsou skvělé. v podstatě jsou 100% Shane: hloupé vtipy, sarkasmus, ale i smutek. Mě osobně se více líbila první I hate my selfie. druhá je také povedená, jen mi přišlo, že tam už občas zkresloval nějaké příběhy.
Obě knížky jsou skvělé. v podstatě jsou 100% Shane: hloupé vtipy, sarkasmus, ale i smutek. Mě osobně se více líbila první I hate my selfie. druhá je také povedená, jen mi přišlo, že tam už občas zkresloval nějaké příběhy.
"Co je to vlastně Ku-klux-klan a jak je vůbec možné, že myšlenky nepatřící do 21.století jsou stále živé a v rozkvětu? Děsivé obrazy hořících pochodní a bílých hábitů totiž nepocházejí ze středověku, jsou poselstvím dneška."
Když jsem tuhle knížku viděla v knihkupectví, tak jsem si uvědomila, že moje vědomost KKK začíná a končí tím, že to jsou lidi v bílých kápích. A tahle knížka je vážně perfektní pro začátečníky jako já. Vysvětluje minulost a celkovou problematiku otrokářství hlavně na jihu USA, ale hlavní část knihy je reportáž polské novinářky, která se vydala na sjez KKK.
"Hrdinou románu je novinář a antifašista Robert Ross, který prožil mnohá utrpení ve vězeních a lágrech západní Evropy. Nakonec se ocitne v Americe, kde nachází pomoc u emigrantů."
"Autor seznamuje čtenáře s genezí sovětského jaderného výzkumu, konstrukcí dvou hlavních typů reaktorů užívaných v SSSR, s jejich přednostmi i chybami. Nastiňuje i výstavbu jaderné elektrárny u Černobylu, spojenou s problémy i proslulou sovětskou fušeřinou. Hlavní část knihy je zaměřena na události, které vedly k explozi reaktoru č.4."
V minulém roce se každý stal odborník, díky seriálu Chernobyl - ten seriál je skvělý, neřikám, že ne. Jen mi přišlo vtipné, jak zničehonic všichni chtějí jet do Černobylu. když já jsem před několika lety řekla, že se tam opravdu chci jednou podívat, tak mi div nechtěli poslat do Bohnic. A loni jsem se tam konečně měla podívat... což chtělo pořádnou přípravu. O výbuch jsem se samozřejmě zajímala už dlouhou dobu, takže jsem hledala nějakou knížku, která pokryje i ty "věci okolo". A to tahle dokonale splnila!
"Kteří světoví politici a podnikatelé tahají za nitky v pozadí? Co se stalo s těmi, jež se pokusili postavit nově zaváděným pořádkům? Co skutečně vedlo k válkám v Afghánistánu, Iráku a Libyi? Kam až vede vliv Goldman Sachs a kdo financoval nacisty? Jaké tajemství ae skrývá za vraždou Johna F. Kennedyho? Je londýnské finanční City státem ve státě?"
Vzhledem k obsahu tohodle blogu není asi těžké hádat, že jsem vážně magor do konspiračních teorií. Tahle knížka mě zaujala a i když v ní nebyla jediná kauza, kterou bych neznala, tak jsem doufala, že to bude hodně do hloubky a přecejen se dozvím něco nového........ nedozvěděla. Ale napsané je to hezky a systematicky, takže bych jí 100% doporučila lidem, který v tomhle "začínají" a snaží se zorientovat.
" Upřímné soustrasti - nejlepší perličky ze smutečních obřadů je soubor krátkých vyprávění zaměstnance pohřebního ústavu ve Francii. Jeho historky jsou založené na skutečných událostech v jeho každodenní praxi, ať už při organizování, či vykonávání smutečních obřadů."
Tahle knížka má opravdu velký potenciál. ten podle mě ale nebyl využitý. Asi by stačilo, kdyby k autorovi byl někdo upřímný a řekl mu, že jako spisovatel neni moc dobrý a měl by si najít někoho, kdo jeho historky přepíše. Neřikám, že knížka je uplný odpad.. některé historky mě opravdu dostali a je to nahlédnutí do neobvyklého zaměstnání, ale stejně si nemůžu pomoci a myslím, že to mohlo být napsané daleko lépe.
"Guy Montag, hrdina románu žije ve své ohnivzdorné vile obklopen civilizací tryskových aut, raketových letadel, mechanické hudby a také ovšem policejních helikoptér a mechanických "ohařů", kteří svým chemickým čichem neomylně sledují stopu zločince. Kdo je však tímto "zločincem"? Ten, kdo překročí základní zákon této utopistické civilizace, tj. ještě vlastní a čte knihy, kdo nemyslí tak, jak je předepsáno myslet, kdo se pokouší uvažovat samostatně."
Tohle je taková postapo klasika, že jsem asi měla moc velká očekávání. Po přečtení jsem byla zklamaná, ale nedokážu přesně říct důvod, protože všechno bylo dobré. jenom jsem prostě čekala víc. Další od Bradburyho si chci přečíst Marťanskou kroniku, tak jsem sama zvědavá, jaké pocity budu mít z té knížky.
"Arťom žije se svým pěstounem ve spletitém labyrintu moskevského metra, na jediném místě na světě, kde je lidstvo po jaderné válce schopné alespoň zčásti přežívat. Jednotlivá lidská společenství živoří v šachtách metra, kde co stanice, to zvláštní komunita, jakýsi mikrostát se všemi svými ctnostmi a nešvary, které známe z každodenního života na zemském povrchu."
Nejlepší dvě nakonec. Nevim proč jsem se Metru tak dlouho vyhýbala, protože první díl mě naprosto dostal! Od začátku do konce jsem v tom byla ponořená a nemohla přestat číst, jak chytlavé to bylo. Příběh, postavy, styl psaní.. vše super. A ten konec!!
"Píše se rok 2034. Na odlehlé stanici Sevastopolskaja se odehrává cosi záhadného. Její obyvatelé jsou zneklidnění, protože ze severního tunelu - jejich jediného spojení s vnějším metrem - k nim přestaly pronikat jakékoliv zprávy. Všechny průzkumné skupiny, které vyslali beze stopy zmizely. V této situaci se tajuplný velitel Hunter, který se na Sevastopolské objevil teprve před několika týdny, rozhodne, že přijde té záhadě na kloub..."
U druhého dílu už tak fanaticky nadšená, jako u prvního nebudu.. přesně jak mi kluci, který četli všechny knihy řekli: "První díl je bomba, druhý slabší, ale třetí už je zase skvělej!". Třetí díl jsem zatím nečetla, ale na ty první dva to 100% platí. Mě osobně nejvíc zklamalo, že druhá kniha nijak neřeší, co se dělo v první.. sice jsem věděla, že to je VOLNÉ pokračování, ale nenapadlo by mě, že budou kompletně jiné postavy. Teda kompletně ne a to bylo snad ještě frustrující, než kdyby byli všichni noví.. Arťom, kolem kterého se točila první kniha se v té druhé objeví asi na 3 kapitoly (?) a na konci není vůbec jasné, jak to s ním skončilo. Na druhou stranu bylo super, že jeden z hlavních hrdinů druhé knihy Hunter, který byl na začátku té první vysvětlí, co se s ním v první knize stalo.
0 Comments:
Okomentovat